Do zápasů s Pardubicemi jsme nastupovali v roli favorita. Tu jsme v prvním zápase bohužel ani zdaleka nenaplnili. Soupeř nás ve všem převyšoval a zaslouženě zvítězil.
Odpoledne jsme dokázali naši hru zpřesnit, zlepšili jsme se na bloku a díky tomu jsme soupeři z města perníku porážku oplatili.
Na jih republiky jsme kvůli zraněním a studijním povinnostem odjížděly bez třech vlastních blokařek. V pátek nám vypomohly na bloku dvě mladé hráčky zapůjčené z druholigového Kladna. Sehrály jsme s domácím družstvem velmi vyrovnanou partii, ale na vítězství to bohužel nestačilo.
V sobotu se na postu blokařek vystřídal téměř každý, kdo měl ruce i nohy a k zisku bodů tak bylo dosti daleko.
Po rozpačitém úvodu jsme se během druhého setu rozehráli k velmi dobrému výkonu a domácí tým s přehledem přehráli.
I vstup do odpoledního zápasu se nám vydařil. Pak však přišel nepochopitelný útlum a ztráta dvou setů. Do hry jsme se dostali až v setu čtvrtém a vyrovnali na 2:2. V rozhodujícím pátém setu byli šťastnější domácí. I pře těsnou porážku ve druhém zápase jsme s importem čtyř bodů ze Dvora Králové celkem spokojení.
Po výprasku v pražských Nuslích ženy domácí vítězství moc potřebovaly. Nerodila se však lehce. Oba zápasy byly plné zvratů, družstva střídala světlé momenty s velkými chybami. Naštěstí jsme byly tím zkušenějším družstvem a prokázaly jsme větší vůli po vítězství.
Vzhledem k tomu, že ještě ve středu nebylo jisté, že nás bude z důvodu nemocí a zranění dost alespoň k odehrání obou zápasů, je jedno vítězství nad loňským celkovým vítězem 2. Ligy úspěchem. V prvním zápase jsme nezvládli koncovky dvou vyrovnaných setů a to nás stálo vítězství.
Odpoledne předvedl skvělý výkon na postu univerzála Olda Manych, hru oživili mladíci Ondra Cepr a Dan Souček. S výjimkou druhého setu jsme svého soupeře přehrávali a připsali si zasouložené a velmi cenné vítězství.
Na Žižkově se nám bohužel nepodařilo vybojovat vytoužené vítězství a postup do finálové skupiny. Za výkon, zejména v pátečním zápase, se však nemusíme stydět. Hrál se skvělý volejbal v bouřlivé kulise zaplněné žižkovské sokolovny. Mrzí nás ztracená koncovka prvního setu, kdybychom ji uhrály mohl se celý zápas vyvinout v náš prospěch.
Naše personální krize se bohužel prohlubuje. Do Chocně jsme odjížděli opět nekompletní a s několika ne zcela zdravými hráči. Proti dobře hrajícímu domácímu týmu jsme neměli velkou naději na úspěch. V určitých fázích zápasu se nám s mužstvem Chocně dařilo udržet krok, ale na více než zisk jednoho setu to bohužel nestačilo.
